Správa svěřenského fondu

Podobně jako je za činnost právnických osob zodpovědný statutární orgán, je za správu svěřenských fondů zodpovědný správce.

Základními druhy správy cizího majetku jsou správa prostá a správa plná. Svěřenský správce spravuje majetek fondu vždy v režimu plné správy. Ten, komu je svěřena plná správa majetku, dbá o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu beneficienta. Výkon těchto práv může být omezen pouze statutem.

 

Ilustrační obrázek

Správce je tedy při správě omezen a vázán pouze pravidly stanovenými statutem a předmětnými ustanoveními zákona. Správce musí plnit své povinnosti osobně a s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře znamená starat se o svěřený majetek jako o vlastní s dostatečnou předvídavostí pro ochranu majetku svěřeného ke správě včetně jeho rozmnožování. Ten, kdo vykonává funkci s péčí řádného hospodáře, nemusí mít odborné znalosti pro jednotlivé odbornosti s nimiž se cizí majetek spravuje. Správce si v rámci správy může zajistit profesionální pomoc v těch odvětvích, ve kterých to uzná za vhodné z důvodu nedostatku svých odborných znalostí. Tak tomu bude například v záležitostech daňových, investičních či právních.

Správce spravuje svěřenský fond a jedná vždy v zájmu obmyšleného. 

Dále může bez souhlasu obmyšleného něco ze spravovaného majetku zcizit, zastavit nebo jinak použít jako jistotu. 

 

Právo zakladatele na rozšíření a omezení pravomoci správce

Zakladatel může práva správce ve statutu rozšířit nebo naopak omezit. Může zde stanovit pravidla, která správce musí respektovat. Například může být omezeno právo správce nakládat s určitým majetkem, nebo stanovena povinnost najmout si experta z určité oblasti.

Zákon správci zakazuje nabývat pro obmyšleného více než 5 % akcií téhož emitenta a nabývat jakékoli akcie, dluhopisy nebo jiný dlužnický cenný papír od osoby, která porušila povinnost platit z cenného papíru výnos.

Zakladatel však může například výslovně vyloučit tato ustanovení o obezřetnosti a povolit rizikové investice ze strany správce, či přímo stanovit povinnost nakoupit určitý počet akcií převyšující pětiprocentní hranici. Stejně tak může zakladatel omezit i právo správce investovat anebo může přesně stanovit, jak a do čeho má být majetek fondu investován.


Správce svěřenského fondu

Jednou z nejdůležitějších součástí každého svěřenského fondu je osoba správce. Podle OZ svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve fondu a v registrech je zapsán jako vlastník tohoto majetku. Zároveň je ale správce i nejrizikovějším faktorem, poněvadž rozhoduje o všech důležitých aspektech činnosti fondu i o veškerém majetku fondu, pokud ovšem jeho nakládání s majetkem neomezil zakladatel ve statutu.

Správu svěřenského fondu vykonává svěřenský správce. Správcem může být každý svéprávný člověk a právnická osoba může být svěřenským správcem pouze v případě, že jí je tato možnost umožněna zákonem.  V současné době může být svěřenským správcem z právnických osob pouze investiční společnost podle Zákona o investičních společnostech a fondech, tedy společnost, které bylo Českou národní bankou uděleno příslušné oprávnění. 

 

Určení a jmenování správce

Ilustrační obrázek

Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, nebo ve statutu určí způsob jeho jmenování a odvolání. Zakladatel tak může ve statutu přiznat právo na jmenování správce tomu, kdo bude obmyšleným, nebo i třetí osobě. 

Jestliže správce není zakladatelem jmenován, nelze ho jmenovat způsobem stanoveným ve statutu nebo oprávněná osoba správce v přiměřené době nejmenuje, může na návrh osoby s právním zájmem správce jmenovat soud.

Ve statutu může být určeno svěřenských správců více; jejich počet není ničím omezen. Svěřenským správcem může být i zakladatel nebo obmyšlený. V takovém případě však musí být povolán minimálně ještě jeden další správce, který je osobou třetí. Všichni tito správci musí právně jednat společně. 

Počet správců není povinnou náležitostí statutu, takže může být v průběhu existence měněn podle vůle osoby, která je oprávněná správce jmenovat. Bude-li však počet správců ve statutu určen, musí být dodržen. 

Způsobilost svěřenského správce

Občanský zákoník na osobu svěřenského správce neklade žádné další požadavky, jako například odbornou způsobilost nebo bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona. Je tedy zcela na úvaze zakladatele, koho správcem jmenuje. 

 

Zánik funkce správce

Ilustrační obrázek

a)    Zánik funkce z vůle správce či zúčastněných osob

  • odstoupením
  • odvoláním
  • další podmínky vymezené zakladatelem

b)    Zánik funkce odvoláním soudem
Správce může podle § 1466 odst. 1 OZ odvolat též soud (a jmenovat nového). Učiní tak na návrh zakladatele, obmyšleného, nebo osoby, která na tom má právní zájem. 

c)    Zánik funkce z důvodu ztráty způsobilosti na straně správce

  • omezením svéprávnosti osoby dosud svéprávné
  • osvědčením úpadku správce

Funkce správce zaniká také v případě smrti správce, popřípadě zánikem právnické osoby je-li správcem.
 

Zánik činnosti svěřenského správce


Zánik činnosti svěřenského správce může nastat ve dvou případech. Činnost svěřenského správce může být ukončena z důvodu zániku správy svěřenského fondu jako celku, nebo je skončena pouze činnost správce z některého z důvodů uvedených v ustanovení § 1438 OZ a svěřenský fond nadále existuje. 
 

 

O výše uvedené problematice a mnoho dalšího o svěřenských fondech se dozvíte v on-line kurzu, součástí kterého jsou navíc bezplatné konzultační hodiny.

Chcete se o svěřenských fondech dozvědět více?
Využijte první hodinovou konzultaci zdarma.
Konzultace může proběhnout osobně nebo telefonicky.
Kontaktujte nás na +420 770 620 620 nebo zde


0návštěv za poslední měsíc